|
|
Šlechtické spory o čest v raném novověku
PINTNER, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá tématikou sporů o čest v raném novověku. Jejím cílem je věrohodně představit kategorii cti a její společenský význam mezi lety 1527-1627 na území Království českého. Čest měla mírně odlišnou hodnotu pro příslušníky jednotlivých stavů a tvořila nezbytnou složku šlechtické identity. Její důležitost se odrážela i v právních normách, neboť existovaly explicitně definované delikty proti cti. Ztráta cti znamenala ostrakizaci, a proto ji bylo nezbytné chránit - buď soudní cestou, nebo násilím. Předkládaná práce se blíže zaměřuje na druhou z možností, totiž na souboj a jeho roli v raně novověké kultuře. Budou představeny některé známé příklady soubojů, evropské šermířské trendy 16. století a dobové regulace nošení zbraní. Závěrečnou část uzavře analýza souboje Mikuláše Dačického z Heslova a Šťastného Felixe Novohradského z Kolovrat z roku 1582 a jeho soudní důsledky.
|
|
| |
|
|
Trestná činnost mladistvých
MICHALCOVÁ, Vladimíra
Bakalářská práce svým tématem reaguje na aktuální problematiku trestné činnosti mládeže. Cílem práce je provést analýzu statistických podkladů Policie České republiky a zmapovat zachycenou trestnou činnost dětí a mládeže. Rozčlenit ji a srovnat podle vybraných druhů kriminality na území Jihočeského kraje a v České republice, a to za období let 2009 - 2019. Posoudit, zda má vzrůstající nebo naopak klesající tendenci. V teoretické části pak popsat pojmy nezletilí, mladiství a trestní odpovědnost mladistvých z pohledu trestního práva, stejně jako základní právní normy upravující tuto oblast. Dále nastínit základní pohled na trestní odpovědnost mladistvých z pohledu psychologie osobnosti a jak se tento pohled projevuje v trestním právu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití právních norem při práci Policie ČR za mimořádných událostí podle typových činností
HOLUB, Bedřich
Bakalářská práce se týká především oblasti činnosti Policie České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému v rámci mimořádných událostí. Téma je zúženo na právní normy, které Policie České republiky využívá při své činnosti v rámci zásahů u mimořádných událostí. Jde tedy zejména o teoretickou sondu do právních norem, které zmíněnou oblast činnosti Policie České republiky upravují. V práci je využívána zejména metoda analýzy, kdy jednotlivé právní normy a konkrétní ustanovení těchto právních norem jsou podrobně rozebírány a jejich obsah je vztahován ke konkrétním praktickým úskalím tématu. Za využití metody selekce byly vybrány konkrétní mimořádné události, kterým se dále autor jednotlivě věnuje. Jde o tyto mimořádné události "Amok útok aktivního střelce, Demonstrativní úmysly sebevraždy, Dopravní nehoda, Nález nebo hrozba použití nástražného výbušného systému (NVS), Chřipka ptáků, Letecká nehoda, Nález B agens, Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně". Jádrem bakalářské práce je právě analýza každé výše zmíněné mimořádné události a to jak činnost Policie ČR, tak činnost dalších složek Integrovaného záchranného systému. Takto je činěno zejména z toho důvodu, že činnosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému spolu úzce souvisejí a i právní normy se stýkají v mnoha rovinách a úrovních, což může vytvářet mnohé složité situace jak na místě mimořádných událostí, tak při jejich administraci a vyhodnocení. Autor analyzuje nejen základní právní normy, tedy zákony, ale i další podzákonné normy a interní normativní směrnice. Práce je sondou do využívání právních norem při mimořádných událostí především Policií České republiky, která se při své činnosti řídí velkým množství právních norem. Od ústavních zákonů, přes zákony, vyhlášky, prováděcí vyhlášky, nařízení vlády až po opravdu nepřeberné množství interních normativních směrnic. Práce se snaží strukturovaně popsat právě ty právní normy, které zasahují do práce integrovaného záchranného systému při činnostech za mimořádných událostí. Na základě výše zmíněné analýzy právních norem používaných při činnosti Policie České republiky v rámci integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech, je sestaveno vyhodnocení, výsledky. Zde jsou zmíněny především fundamentální právní normy, které jsou při mimořádných událostech využívány. Dále je v bakalářské práci použita metoda syntézy, a to především ve vztahu ke statistikám, které jsou zmíněny v jedné z kapitol práce. Autor systematicky popisuje způsob vedení statistik, úskalí, která způsobuje vedení statistik podle různých ukazatelů a různými složkami integrovaného záchranného systému. Přesto jsou uvedeny konkrétní výsledky získané na základě této syntézy. Využitelnost této práce je především v jejím strukturálním pojetí. Jde o systemizovaný přehled právních norem, které jsou používány nejen Policií České republiky při mimořádných událostech. Záměrně jsou selektivně uvedeny pouze jednotlivé případy mimořádných událostí, jelikož absolutní seznam mimořádných událostí pravděpodobně nelze sestavit a i kdyby to bylo možné, výrazně by to přesahovalo rozsah této bakalářské práce. Ačkoliv je zřejmé, že každá konkrétní mimořádná událost je individuální a nelze tedy jednoznačně uvést, které právní normy se u jednotlivých druhů mimořádných událostí budou využívat, v práci lze nalézt schématický seznam právních norem, které především Policie České republiky u jednotlivých selektovaných mimořádných událostí bude využívat. Další využití práce je možné v rámci krizového řízení, či při přípravě krizových plánů, kdy lze využít především jednotlivé analyzované právní normy či konkrétní ustanovení.
|
|
| |
|
|
Povinná mlčenlivost v rámci zdravotnické záchranné služby
KINDL, Martin
Předmětem práce je nastínit problematiku povinné mlčenlivosti a zasadit ji do kontextu specifické praxe zdravotnické záchranné služby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána historie a definice povinné mlčenlivosti a uvedeno, kterých osob a jakých informací se týká. Povinná mlčenlivost bývá často označována pojmem "lékařské tajemství", který je všeobecně známý a dobře pochopitelný. Vzhledem k tomu, že není kodifikován v rámci právních norem České republiky, budeme používat pojem povinné mlčenlivosti. Tento pojem má své kořeny již v dávné historii. V rámci historického vývoje bylo nutné redefinovat zdravotnickou etiku (zejména v reakci na dění v 2. světové válce). Nové deklarace zdravotnické etiky v sobě většinou zahrnovaly formu povinné mlčenlivosti. V rámci právních norem České republiky je povinná mlčenlivost pro zdravotnictví vymezena zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Povinná mlčenlivost se vztahuje na všechny informace, které se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování odborné péče o pacientovi. Tyto informace smí dále šířit pouze se svolením pacienta. Bez souhlasu může citlivé údaje předat pouze v zákonem jasně stanovených situacích. V případě porušení povinné mlčenlivosti hrozí zdravotnickému pracovníkovi postih. Pojem zdravotnické záchranné služby je vymezen zákonem č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) je samostatně fungující příspěvková organizace zřizovaná Jihočeským krajem. ZZS JčK zajišťuje poskytování neodkladné přednemocniční péče v rámci Jihočeského kraje. V praktické části se budeme věnovat výzkumu povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro potřeby praktické části naší práce byl využit kvantitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí metody dotazníkového šetření za použití anonymního polostrukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal pomocí elektronického dotazníku v měsíci dubnu 2015 mezi členy Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíle této práce jsme stanovili tyto: zmapovat povědomí zdravotnických pracovníků ZZS JčK o povinné mlčenlivosti a prozkoumat dodržování povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky ZZS JčK. Tyto cíle byly splněny. Pro náš výzkum jsme si stanovili dvě hypotézy: H1 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK mají povědomí o povinné mlčenlivosti a H2 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK dodržují povinnou mlčenlivost. V rámci našeho dotazníkového šetření byla první hypotéza potvrzena. Potvrzení ani vyvrácení druhé hypotézy nebylo možné. Data získaná od respondentů ukazovala a vedla k závěru, že zdravotničtí pracovníci povinnou mlčenlivost dodržují, bylo ale nutné vzít v potaz také další možné situace, kdy může nevědomky dojít k jejímu porušení (například odběr anamnézy na rušné ulici, před kolemjdoucími aj.). Tyto situace jsou v rámci ZZS velmi časté, z těchto důvodů mohly být výsledky výzkumu zkreslené.
|
host ::
RSS.